CHALK IT UP

Po hodně dlouhé době se mi do rukou dostal zase jeden rádoby fashion magazín a tak jsem musela proletět trendy nového roku. Samozřejmě s ničím novým dámy redaktorky nepřišly. Veškeré nové výrobky a trendy barvičky byly nové spíš na konci podzimu minulého roku. Zaujal mě však výrobek od Kevina Murphyho COLOR BUG. Jde o pastelové barvy na vlasy (které si normální smrtelníci nedovolí napaplat na hlavu na delší dobu), mají krátkodobý účinek, vydrží tak jeden den. Jsou vhodné na módní přehlídky a na jiné maškarády či párty.  Na českém trhu nejsou k dostání, v Anglii stojí necelých 13 liber.

Ale nezoufejte! Existuje skvělá náhražka! Tedy spíš než náhražka – řekněme původní nápad – chalk hair. Stovky amerických blogerek píše o postupech, jak si obarvit pramínky vlasů patselovými barvami, aniž by to stálo moře peněz a poškodilo to jejich krásné vlásky. Jde o barvení pomocí kříd či suchých pastelů! Postup color bug a chalk hair je prakticky stejný a i výrobek Kavina Murphyho vypadá prakticky stejně jako pastely.

Postup je zcela jednoduchý, budete potřebovat nějaký starý ručník, hřeben, vodu – pokud možno v rozstřikovači, fén, žehličku na vlasy nebo kulmu a samozřejmě křídy nebo suché pastely.

1. Ručník si dejte kolem ramen, ať si neušpiníte oblečení. Je dobré být v místnosti, kde se dá jednoduše umýt podlaha, nebo na místo, kde si budete barvit vlasy dejte také nějaký ručník nebo noviny. No, co vám budu povídat, je to prostě klasická příprava jako při barvení permanentní barvou.
2. Pokud jste bruneta či černovláska, použijte vodu na pramínky, které chcete nabarvit, jemně párkrát vstříkněte, aby byly vlhké.
3. Blondýnky by si neměly vlasy navlhčit, mohlo by dojít k tomu, že se barva do jejich vlasů vpije na další dobu, ale po pár umytí by měla barva zmizet.
4. Následuje barvení, vezměte si malý pramen a barvěte od shora dolů, můžete ho držet v ruce, nebo je lepší si vlasy položit na nějakou papírovou podložku na stole. Buďte opravdu opatrné na oblečení, pastely hodně barví, barva se dá vyčistit, ale není radno si s ní zahrávat. Ruce si můžete umýt vodou a mýdlem  
5. Po nabarvení pramenu pramen jemně rozčešte, aby se z vlasů dostal přebytečný prášek.
6. Poté nechte vlasy trochu doschnout nebo jemně vysušte pomocí fénu.
7. Nakonec vlasy vyžehlete nebo natočte pomocí žehličky či kulmy. Dobré je vlasy přelakovat či použít jiné fixační přípravky, nestane se vám potom to, že by se vám ušpinilo oblečení.

 

Typy:

• Dávejte si opravdu velký pozor na výběr oblečení, barva se vám na něj může dostat.
• Křídování vlasů neprovádějte příliš často! I když je křída přírodní látkou, není vhodná pro časté barvení, bere totiž vlhkost z vlasů, proto je dobré používat regenerační péči a kondicionér na vlasy po použití křídy.
• Před umytím barvu z vlasů vyčešte kartáčem, pokud máme kartáč z přírodních materiálů, použijte právě ten.

Na tomto obrázku můžete vidět návod ke color bug a i to, jak hezky špiní ruce stejně jako křídy či pastely.

Nakonec jsem se sem rozhodla i umístit video s použitím color bug, ať si to můžete srovnat s křídováním.

 

Jaké karcinogenní látky máme v šatníku?

Zamysleli jste se někdy nad tím, kde se vyrábí a zpracovává oblečení, ještě předtím než si ho koupíte? Díváte se na cedulku svého trička, svetříku, džínů? Vedle popisu materiálů, jak o něj pečovat a značky výrobce jistě nenaleznete zcela úplný a pravdivý údaj o zemi původu. Mnoha věhlasných světových značek má pod svým emblémem na štítku či vysačce jen nápis Made in China,  Made in Malaysia, Made in Bangladesh nebo Made in Indonesia a tím informace o výrobci končí.

V dnešním přesyceném světě módního průmyslu jde hlavně o zvyšování zisků na úkor výrobních nákladů. Mnohé oděvní a obuvnické společnosti přesunuly svou výrobu do zemí, kde lidé pracují v extrémně špatných pracovních podmínkách za směšně nízké mzdy a kde také dochází k devastaci přírody. Oblečení a obuv stojí v reálných cenách nejméně v historii, což je dobrou zprávou jen pro nedostatečně informované spotřebitele. Pro ekonomiku zemí, v nichž se takové oblečení vyrábí má nebezpečný dopad na životní prostředí a zdraví lidí, jenž se dostávají do styku s materiály potřebné k výrobě či se samotnými produkty. Důležité je se zamyslet nad negativními dopady nad celou naší společností a snažit se zamezit masové výrobě nekvalitních a život ohrožujících produktů.

Doporučuji vám ke shlédnutí dokument DW-TV Dobrodružství vědy, techniky jedovatá móda.

Znáte chemickou látku Dimethylformamid, zkráceně DMF? V Evropě je tato látka zakázaná, protože je velice vážným rizikem pro naše zdraví. Kontakt s ní může způsobit bolestivé záněty kůže, akutní dýchací potíže. Studie prokázaly, že silnou reakci může vyvolat již koncentrace jediného miligramu na kilogram materiálu1. V roce 2009 se na českém trhu objevily boty, které obsahovaly dvěstěkrát více než nejnižší koncentrace, která může zapříčinit zdravotní komplikace. V Asii se DMF používá k zabránění tvorby plísně na oděvech a botách vyrobených z kůže, aby během cesty po moři nezplesnivěly.



Rita Lemoine si koupila jedny z takto ošetřených bot, které ji pak způsobily velmi vážné zdravotní komplikace. Po týdnu nošení bot se ji objevilo spoustu malých puchýřků, které krvácely po celém chodidle, nohy ji opuchly a dostala vážný zánět. Několik měsíců jí trvalo než se všech zdravotních problému zbavila.
V roce 2009 byl DMF zakázán v EU, ale bohužel dodnes se objevuje na importovaném zboží z Asie, neboť nedochází k pravidelným kontrolám, takže ať si EU diktuje co chce, pokud nebude provádět pravidelné kontroly zboží dovezeného z Asie, asijské velkovýrobny budou nadále užívat nebezpečné chemické látky při výrobě a ošetření zboží. V lodních kontejnerech se k nám dostává zboží nasáklé mnoha nebezpečnými chemikáliemi. Existují speciální přístroje, jenž dokáží změřit chemikálie uvnitř lodních kontejnerů, je jich však nedostatek, neboť jsou velmi finančně nákladné. Nejvíce obětí, které používaly životu nebezpečných chemikálií, je nyní v Bangladéši. Mnoho námezdních pracovníků umírá v koželužnách, ve kterých se požívají toxiny jako jsou chrom, azobarviva, plynný chlor. To, že se tyto chemikálie stále používají v asijských továrnách, potvrdil zkušený chemik Thorsten Ollesch, který měří ovzduší kontejnerů v Hamburku. Až dvě třetiny dovozu kontejnerů jsou kontaminovány chlorovanými organickými sloučeninami.

Dokonce i v samotném Německu dochází k vážným zdravotním problémům při téměř každodenním styku s materiály ošetřenými chemikáliemi. Frauke Driessen pracovala v jednom z velkých obchodních domů 10 let, kde měla za úkol žehlit džíny. Onemocněla, lékaři ji našli látku dichlormethanu, který byl také zjištěn v ovzduší v místě výroby. Dichlormethan může způsobovat rakovinu. Frauke Driessen není ojedinělým případem. Džíny jsou obvykle bělené chlórem a formaldehydem , používá se na ně levné barviva, která se na ně vstřikují.  Stopy dichlormethanu byly také nalezeny v krvi Julie Neumann, která trpí na problémy s ledvinami. Tato mladá žena pracovala jako designérka výkladních skříní pro mezinárodní módní řetězec h&m.

Džíny jsou často barveny urychlovači barvení, kdy se přímo ušité džíny stříkají pistolí s barvivem.

Mysleli jste si, že Turecko dováží kvalitní oblečení? Nikoliv. V Turecku se vyrábí trendy džíny s opotřebovaným vzhledem. Technika je prostá – pískování, které se provádí stříkací pistolí, kterou se přejíždí po džínech nahoru a dolů. Na úkor této výroby zemřelo stovky lidí, neboť se při výrobě používá toxický prach. V Turecku se vyrobí 30 000 džín denně, ty se pak importují do světoznámých obchodních řetězců jako je C&A, Zara,  h&m.




Tušíte jaký kousek z vašeho šatníku prochází nejdrsnější výrobou? Všechny vaše černé kousky. A to kvůli tmavosti barvy, jenž je těžké dosáhnout a dále snaze o zabránění blednutí při častém praní a nošení. Jde většinou o azosloučeniny.

Tirupur je velké tovární město v Indii, zdejší výroba je zaměřena na produkty z bavlny. Vyrábí se zde přibližně 90% bavlněného oblečení z celé Indie. Jejich produkty obsahují vysoké množství azosloučenin a sloučenin chlóru. Existují zde dva rozdílné světy. A to svět majitelů továren a nákupčích z Evropy a USA a svět vykořisťovaných dělníků. Nákupčí textilu často nemají čas a nejspíše ani chuť ověřovat provoz textilních velkovýroben, a tak se běžně ubytují v jednom luxusním hotelu v Tirupuru, kde také uzavírají své Velké kšefty. Nejluxusnější pokoje stojí okolo 7650 INR na noc, což je v přepočtu na naši měnu 2987 Kč. Bohužel se mi nepodařilo najít žádná ověřená čísla platů dělníků. Dovolila bych si však odhadnout, že na jednu noc strávenou v tomto hotelu by si dělník vydělával 2 až 3 měsíce.

Často se stává, že barvíři látek z města Tirupur onemocní rakovinou kůže, plic, ledviny, prostaty, močového měchýře. V dané oblasti se výskyt rakoviny za posledních 10 let zdvojnásobil. Rozhovor s jedním barvířem v dokumentu, který jsem viděla, byl šokující. Během prvního týdne mu opadaly veškeré chloupky na nohách a během měsíce i po celém těle, kdy ho provázely i bolesti žaludku a plic.


Je velmi těžké si představit, jaké jsou účinky škodlivých látek na spotřebitele. Kůže je největším orgánem našeho těla, musíme ji chránit. Pokud se toxiny z našeho oblečení v průběhu let hromadí, mohou alergie, nervové poruchy přejít až k rakovině.


Je však těžké si ustanovit pravidla, jakých by se člověk měl držet, aby se vyvaroval kontaktu se zdravotně závadnými chemikáliemi:

Při nakupování je důležité sledovat materiály, tak i země výroby.

Je zbytečné si kupovat oblečení, které skutečně nakonec nevynosíte, je důležité každý nákup zvážit.

Nově nakoupené oblečení vyperte než si ho vezmete na sebe! 

Zvažte i možnost oblečení ze second-hand. To, co jiní nepotřebují, se může hodit právě vám! Oděvy, které již nenosíte, předejte dál známým, rodině, charitě nebo zkuste i výměnné portály oděvů jako je http://www.votocvohoz.cz/

Kupujte si oblečení české výroby. Podporujete tím místní produkci a garanci dobrých pracovních podmínek a tím se přispívá i k omezení mezinárodní přepravy. I když je třeba říci, že v posledních letech mnoho českých firem zkrachovala. Já sama osobně mám skvělé kousky ze značek Prostějov, Jitex, Pleas, William&Delvin.




Porozhlédněte se po oblečení Fair Trade, které je ušité za dodržo­vání pracovně- právních standardů Mezinárodní organizace práce. Sama zatím nemám žádné oblečení z Fair Trade, pouze z biobavlny. Dá se v dnešní dobše sehnat pře internet a jedna moje kamarádka narazila na pár obchodů s Fair Trade oblečením v Anglii.

Nakupujete skutečně značkové oblečení, upřednostňete tako­vé firmy, které se podrobují nezávislé kontrole výrobních podmínek ve spolupráci s nevládními a odborovými organi­zacemi - nezávislou kontrolu nejen oděvních firem provádě­jí mezinárodní organizace Fair Labor Association (www.fairlabor.org),  a Fair Wear Foundation (www.fairwear.nl) - na jejich webových stránkách najdete seznamy podniků a firem, se kterými spolupracují.