V dnešním přesyceném světě módního průmyslu jde hlavně o zvyšování zisků na úkor výrobních nákladů. Mnohé oděvní a obuvnické společnosti přesunuly svou výrobu do zemí, kde lidé pracují v extrémně špatných pracovních podmínkách za směšně nízké mzdy a kde také dochází k devastaci přírody. Oblečení a obuv stojí v reálných cenách nejméně v historii, což je dobrou zprávou jen pro nedostatečně informované spotřebitele. Pro ekonomiku zemí, v nichž se takové oblečení vyrábí má nebezpečný dopad na životní prostředí a zdraví lidí, jenž se dostávají do styku s materiály potřebné k výrobě či se samotnými produkty. Důležité je se zamyslet nad negativními dopady nad celou naší společností a snažit se zamezit masové výrobě nekvalitních a život ohrožujících produktů.
Doporučuji vám ke shlédnutí dokument DW-TV Dobrodružství vědy, techniky jedovatá móda.
Znáte chemickou látku Dimethylformamid, zkráceně DMF? V Evropě je tato látka zakázaná, protože je velice vážným rizikem pro naše zdraví. Kontakt s ní může způsobit bolestivé záněty kůže, akutní dýchací potíže. Studie prokázaly, že silnou reakci může vyvolat již koncentrace jediného miligramu na kilogram materiálu1. V roce 2009 se na českém trhu objevily boty, které obsahovaly dvěstěkrát více než nejnižší koncentrace, která může zapříčinit zdravotní komplikace. V Asii se DMF používá k zabránění tvorby plísně na oděvech a botách vyrobených z kůže, aby během cesty po moři nezplesnivěly.
Rita Lemoine si koupila jedny z takto ošetřených bot, které ji pak způsobily velmi vážné zdravotní komplikace. Po týdnu nošení bot se ji objevilo spoustu malých puchýřků, které krvácely po celém chodidle, nohy ji opuchly a dostala vážný zánět. Několik měsíců jí trvalo než se všech zdravotních problému zbavila.
V roce 2009 byl DMF zakázán v EU, ale bohužel dodnes se objevuje na importovaném zboží z Asie, neboť nedochází k pravidelným kontrolám, takže ať si EU diktuje co chce, pokud nebude provádět pravidelné kontroly zboží dovezeného z Asie, asijské velkovýrobny budou nadále užívat nebezpečné chemické látky při výrobě a ošetření zboží. V lodních kontejnerech se k nám dostává zboží nasáklé mnoha nebezpečnými chemikáliemi. Existují speciální přístroje, jenž dokáží změřit chemikálie uvnitř lodních kontejnerů, je jich však nedostatek, neboť jsou velmi finančně nákladné. Nejvíce obětí, které používaly životu nebezpečných chemikálií, je nyní v Bangladéši. Mnoho námezdních pracovníků umírá v koželužnách, ve kterých se požívají toxiny jako jsou chrom, azobarviva, plynný chlor. To, že se tyto chemikálie stále používají v asijských továrnách, potvrdil zkušený chemik Thorsten Ollesch, který měří ovzduší kontejnerů v Hamburku. Až dvě třetiny dovozu kontejnerů jsou kontaminovány chlorovanými organickými sloučeninami.
Dokonce i v samotném Německu dochází k vážným zdravotním problémům při téměř každodenním styku s materiály ošetřenými chemikáliemi. Frauke Driessen pracovala v jednom z velkých obchodních domů 10 let, kde měla za úkol žehlit džíny. Onemocněla, lékaři ji našli látku dichlormethanu, který byl také zjištěn v ovzduší v místě výroby. Dichlormethan může způsobovat rakovinu. Frauke Driessen není ojedinělým případem. Džíny jsou obvykle bělené chlórem a formaldehydem , používá se na ně levné barviva, která se na ně vstřikují. Stopy dichlormethanu byly také nalezeny v krvi Julie Neumann, která trpí na problémy s ledvinami. Tato mladá žena pracovala jako designérka výkladních skříní pro mezinárodní módní řetězec h&m.
Džíny jsou často barveny urychlovači barvení, kdy se přímo ušité džíny stříkají pistolí s barvivem.
Mysleli jste si, že Turecko dováží kvalitní oblečení? Nikoliv. V Turecku se vyrábí trendy džíny s opotřebovaným vzhledem. Technika je prostá – pískování, které se provádí stříkací pistolí, kterou se přejíždí po džínech nahoru a dolů. Na úkor této výroby zemřelo stovky lidí, neboť se při výrobě používá toxický prach. V Turecku se vyrobí 30 000 džín denně, ty se pak importují do světoznámých obchodních řetězců jako je C&A, Zara, h&m.
Tušíte jaký kousek z vašeho šatníku prochází nejdrsnější výrobou? Všechny vaše černé kousky. A to kvůli tmavosti barvy, jenž je těžké dosáhnout a dále snaze o zabránění blednutí při častém praní a nošení. Jde většinou o azosloučeniny.
Tirupur je velké tovární město v Indii, zdejší výroba je zaměřena na produkty z bavlny. Vyrábí se zde přibližně 90% bavlněného oblečení z celé Indie. Jejich produkty obsahují vysoké množství azosloučenin a sloučenin chlóru. Existují zde dva rozdílné světy. A to svět majitelů továren a nákupčích z Evropy a USA a svět vykořisťovaných dělníků. Nákupčí textilu často nemají čas a nejspíše ani chuť ověřovat provoz textilních velkovýroben, a tak se běžně ubytují v jednom luxusním hotelu v Tirupuru, kde také uzavírají své Velké kšefty. Nejluxusnější pokoje stojí okolo 7650 INR na noc, což je v přepočtu na naši měnu 2987 Kč. Bohužel se mi nepodařilo najít žádná ověřená čísla platů dělníků. Dovolila bych si však odhadnout, že na jednu noc strávenou v tomto hotelu by si dělník vydělával 2 až 3 měsíce.
Často se stává, že barvíři látek z města Tirupur onemocní rakovinou kůže, plic, ledviny, prostaty, močového měchýře. V dané oblasti se výskyt rakoviny za posledních 10 let zdvojnásobil. Rozhovor s jedním barvířem v dokumentu, který jsem viděla, byl šokující. Během prvního týdne mu opadaly veškeré chloupky na nohách a během měsíce i po celém těle, kdy ho provázely i bolesti žaludku a plic.
Je velmi těžké si představit, jaké jsou účinky škodlivých látek na spotřebitele. Kůže je největším orgánem našeho těla, musíme ji chránit. Pokud se toxiny z našeho oblečení v průběhu let hromadí, mohou alergie, nervové poruchy přejít až k rakovině.
Je však těžké si ustanovit pravidla, jakých by se člověk měl držet, aby se vyvaroval kontaktu se zdravotně závadnými chemikáliemi:
Při nakupování je důležité sledovat materiály, tak i země výroby.
Je zbytečné si kupovat oblečení, které skutečně nakonec nevynosíte, je důležité každý nákup zvážit.
Nově nakoupené oblečení vyperte než si ho vezmete na sebe!
Zvažte i možnost oblečení ze second-hand. To, co jiní nepotřebují, se může hodit právě vám! Oděvy, které již nenosíte, předejte dál známým, rodině, charitě nebo zkuste i výměnné portály oděvů jako je http://www.votocvohoz.cz/
Kupujte si oblečení české výroby. Podporujete tím místní produkci a garanci dobrých pracovních podmínek a tím se přispívá i k omezení mezinárodní přepravy. I když je třeba říci, že v posledních letech mnoho českých firem zkrachovala. Já sama osobně mám skvělé kousky ze značek Prostějov, Jitex, Pleas, William&Delvin.
Porozhlédněte se po oblečení Fair Trade, které je ušité za dodržování pracovně- právních standardů Mezinárodní organizace práce. Sama zatím nemám žádné oblečení z Fair Trade, pouze z biobavlny. Dá se v dnešní dobše sehnat pře internet a jedna moje kamarádka narazila na pár obchodů s Fair Trade oblečením v Anglii.
Nakupujete skutečně značkové oblečení, upřednostňete takové firmy, které se podrobují nezávislé kontrole výrobních podmínek ve spolupráci s nevládními a odborovými organizacemi - nezávislou kontrolu nejen oděvních firem provádějí mezinárodní organizace Fair Labor Association (www.fairlabor.org), a Fair Wear Foundation (www.fairwear.nl) - na jejich webových stránkách najdete seznamy podniků a firem, se kterými spolupracují.
takový články by se měly tesat do kamene...
OdpovědětVymazatnaštěstí jsem s ničím takovým nepřišla do styku a se svýma věcma jsem spokojená, mám dost citlivou plet, nedokážu si ani představit, jak by reagovala
pragueneedsmorestyle
Děkuji.
OdpovědětVymazatMám taky citlivou pokožku, takže ten dokument mě celkem vyděsil, protože člověk se těžko tomu všemu může vyvarovat. Chce to jen umět číst a trochu se nad tím zamyslet, než si něco koupíme.